Bohové

Anubis (Anup)

Bůh mumifikace a pohřebišť, uctívaný ve formě černého šakala. Jelikož Egypťané přikládali mumifikaci a posvátnosti hrobek velký význam, byl Anubis jedním z nejdůležitějších (i když ne nejdůležitějším) bohů. Existuje mnoho příběhů a legend, které se zabývají jeho původem, převládající verze říká, že ho porodila Osirisova sestra Nebthet poté, co opila Osirise a přinutila ho, aby jí byl po vůli, čímž chtěla dokázat, že není neplodná, jak o ní tvrdil její bratr a manžel Seth. Po narození ho však pohodila a vychovala ho její sestra a Osirisova manželka Isis. Když vyrostl, doprovázel Anubis Osirise na jeho cestě za vládou nad světem. Když Seth zavraždil Osirise, nabalzamoval jeho tělo a ovinul plátěnými obinadly, aby zůstalo neporušeno. Vynalezl tak mumifikaci, což je jeden z hlavních předpokladů egyptského posmrtného života. Doprovázel mrtvé na cestě do podsvětí, přiváděl je k poslednímu soudu před Osirise, prováděl "vážení srdce" (tento obřad spočíval ve vážení lidského srdce proti pírku. Bylo-li srdce těžší, tj. obtěžkáno hříchy, nebyl zemřelému dopřán posmrtný život a byl odeslán do podsvětí). Působil při obřadu "otevírání úst", jenž umožňoval mrtvým nový život na onom světě. Postupem času se z ochránce hrobek stal ochráncem celých pohřebišť, a protože se kolem pouštních pohřebišť potulovali šakali, dostal jejich podobu. V souladu s představou smrti by zobrazován vždy černě, buď jako ležící šakal nebo jako muž se šakalí hlavou.

Apópis (Apop)
Démon v podobě velkého hada, nepřítel boha Raa. Apópis byl personifikací temných sil a překážek, které ohrožovaly plavbu Raovy "Sluneční lodi" po obloze, zejména ranního a večerního přítmí, zatmění atd., proti kterým musel Ra neustále bojovat. Ráno se snažil Raovi zabránit, aby vystoupil nad obzor, přes den se snažil vypít vodu, po které "Sluneční loď" plula, večer mu bránil sestoupit z oblohy. Ra ho sice pokaždé porazil, avšak Apópis vždy znovu povstal. V boji Raovi také pomáhali kouzelnými zaříkadly kněží, kterým lidé za tuto činnost byli (museli být) velmi vděčni - vždyť jinak by Slunce mohlo spadnout z oblohy.

Bastet
Posvátná kočka a bohyně v podobě kočky. Původně byla Batstet uctívána v podobě lvice, takže splývala s bohyněmi Tefnutou a Sachmentou, postupným vývojem však získala podobu kočky a veselejší povahu. Byla pokládána za zosobnění životodárné sluneční energie a nazývána "Oko boha Raa". Většinou bývá s Raem spojována a bývá nazývána jeho dcerou, manželkou nebo sestrou. Tak či onak, Basket se těšila velké úctě, a to v celém Egyptě.

Hathor
Bohyně nebe, matka a manželka boha slunce, bohyně radosti a lásky, ochránkyně žen a zemřelých, zobrazovaná v podobě krávy nebo ženy s kravími rohy. Jako kráva dávající mléko byla "Kojnou krále" a také jeho ochránkyní. Není však známo, jak se z krávy stala bohyní nebe, avšak stala se jí a jako taková dostala zcela vážně míněný titul "Velká nebeská kráva". A tak krávy byly z veškerého egyptského dobytka uctívány nejvíce, přičemž na mnohých místech Egypta hovězí maso nejedli a mrtvé krávy "pohřbívali" ve vodách Nilu. Hathor zastávala i mnoho dalších funkcí, avšak v očích Egypťanů byla především bohyní lásky a všeho co k tomu patří - hudby, zpěvu, vína… (aneb sex, drugs and rock'n'roll). Byla ochrannou bohyní porodu a pomáhala ženám s výchovou dětí. Mnohé ženy si proto přály po smrti s ní splynout, a proto jsou často na mumiích z pozdní doby nalézány nápisy "Hathor XY." Za dlouhou dobu svého uctívání prošla Hathor mnoha proměnami, hrála úlohu bohyně války a pro tento účel si od bohyně Sachmet vypůjčila podobu lvice a byla nazývána "Paní strachu", nebo z části splynula s bohyní Isis. Isis byla také jediná bohyně, která byla důležitější a měla více chrámů. I přes to však Hathor patřila díky velkému množství svých funkcí k nejdůležitějším egyptským božstvům. Heru Ur (Hor)
Bůh nebe a světla, sekundární bůh slunce, dědic pozemského panství boha Usira. Hor byl jedním z nejváženějších a nejstarších a zároveň i nejsložitějších bohů. Vědci se proto domnívají, že by se spíše mělo mluvit nikoli o Horovi, ale o "Horech".Vždy byl sokolem, tedy ptákem, který podle tehdejších pozorování létal nejvýš a nejrychleji, který se dokázal rychle vznést ke slunci a zmizet v jeho záři. Podle egyptských představ ve sluneční záři nezmizel, ale splynul se sluncem. Proto byl vnímán jako jedna z forem slunce, jako slunce samo, a tím pádem i jako sluneční bůh. Bůh slunce byl považován za dárce světla, byl tedy i bohem světla a protože slunce je na nebi, byl i bohem nebe .Díky síle a obratnosti, s níž lovil kořist, stal se patronem egyptských vládců, kteří se prohlásili za jeho vtělení. Z toho vyplývalo, že byl i bohem jejich panství. A protože nebe obepíná celý svět, a protože Slunce ozařuje celý svět atd., byl také bohem celého světa. Jako bůh nebe se nazýval Harver (velký, silný Hor), na některých místech také Harchentiirtej (Hor vládnoucí oběma očím) a Harmentej (Hor obou očí; očima byly myšleny Slunce a Měsíc), jako bůh slunce Harachtej (Hor na horizontu). Zároveň byl jednou z forem boha Raa a také jeho synem. Časem tito bohové splynuli a jednodušeji řečeno, Hor získal Raovy vlastnosti a Ra Horovy tituly. Legendy však nejsou jednotné ani co se týče Horových rodinných vztahů. Jednak byl synem nebo manželem Hathor, avšak neznáme otce, nebo byl synem Raa, ale neznáme matku. Známy jsou i legendy, ve kterých jsou jako jeho rodiče uváděni bůh země Geb a bohyně nebe Nut. Jeho nejčastěji uváděnými rodiči jsou však Osiris a Isis (egyptsky Eset), v legendách pak vystupuje jako Harsiese (řecky Harsesis).
A malá zajímavost na konec - dodnes se Hor vznáší na obloze v podobě sokola ve znaku egyptských aerolinií.

Chonsu
Bůh měsíce a lékařství, syn boha Amona a bohyně Muty. Chonsu nebyl jediným bohem měsíce, kromě něj v tomto směru působili i bozi Ah a Thovt. Nejprve se věnoval rozřezávání obětovaných zvířat pro zemřelého krále na nebi a přes paralelu mezi srpkem měsíce a ostřím zahnutého nože se stal bohem měsíce. Později se stal také bohem vzduch a světla, avšak od této funkce se brzy vrátil k měsíci s titulem "Slunce noci". Díky tomu, že egyptští lékaři připisovali měsíci vliv na mnoho onemocnění, stal se bohem lékařství a na tomto postu se udržel až do křesťanských dob.

Imhotep
Stavitel pyramidy pro krále Džosera ze 3. dynastie, později patron písemnictví a vzdělanosti, nakonec bůh lékařství. Imhotep byl skutečně žijící postavou, pyramida, kterou vyprojektoval a začal stavět, byla první známou monumentální stavbou z kamene v Egyptě i na světě.Nějakou dobu po své smrti byl patronem stavitelů, později byl ochráncem egyptského písemnictví a vzdělanosti, a nakonec v době Ptolemaiovců povýšil na boha lékařství.

Isis (Eset)
Osirisova manželka a Horova matka, "Největší z bohů a bohyň". Isis byla nejznámější egyptskou bohyní. Byla i nejdéle uctívána, a to v celosvětovém měřítku (zhruba 4500 let). Egypťané v ní spatřovali nejkladnější vlastnosti ženy: ušlechtilost a krásu, manželskou péči a starostlivost o dítě. Měla také kouzelnou moc, kterou používala výhradně ke konání dobra a hájení spravedlnosti. Byla tak nejlidštější a největší ze všech bohyň. Byla Osirisovou sestrou a manželkou (podle zvyku, který praktikovali egyptští bohové i králové).Dále měla sourozence Setha a Nebthet, kteří byli také manželé. Jejich rodiči byli bůh země Geb a bohyně nebe Nut. Osirisovi, který vládl světu však jeho bratr Seth záviděl, a proto ho zabil (o způsobu každá legenda mluví jinak). Po Osirisově smrti ho Isis společně s Nebthet pohřbila a umožnila mu tak život v podsvětní říši, kde se stal jejím vládcem. Ještě před tím mu však máváním křídly na chvíli vdechla skutečný život a ten ji poté mohl oplodnit. Poté dovolila Anubisovi, aby nabalzamoval a pohřbil jeho tělo.Osiris tak mohl ve svém synovi žít nadále a dále vládnout světu. Nějaký čas poté skutečně porodila syna, Hora. V jeho mládí ho chránila před Sethem a pomáhala mu, než byl uznán ostatními bohy Osirisovým dědicem. Poté sestoupila za Osirisem do podsvětí. Zde se stala ochrannou bohyní mrtvých a chránila jejich duchy před všemožným zlem.Věřilo se o ní, že "není ničeho na nebi a na zemi, co by nevěděla a nemohla". Dokonce se na ni obrátil sám Ra s prosbou o vyléčení z hadího uštknutí. Z vděčnosti ji Ra uznal za svoji dceru a propůjčil jí titul "Sluneční oko". Časem pak povýšila na královnu nebe a tím i na "Největší ze všech bohů a bohyň".

Nut
Bohyně nebe a samo nebe, "Rodička bohů" a "Paní západu". Zosobňovala nebeskou klenbu, její manžel Geb zemi. Oba byli potomky boha vzduchu Šua a bohyně vody Tefnutu. Legendy uvádějí, že měla velké problémy s vdáváním, jelikož patřila teprve do 3. generace bohů (stvořitel světa Atum měl potomky Šua a Tefnutu a ty měli potomky Nut a Geba), a zatím neexistovali jiní muži než její bratr, otec a děd. Proto se rozhodla vdát za svého bratra Geba, avšak Šu byl proti, i když to byla v Egyptě obvyklá praxe a navíc Šu sám se oženil se svou sestrou. Nicméně když ho Nut neuposlechla, proklel ji, ať zůstane bezdětnou. Použil při tom formule která říkala, že "neporodí ani v jednom dni, ani v jednom měsíci roku, kolik jich existuje". Avšak Nut toho dokázala využít a vyzvala ke hře v kostky boha měsíce Thovta. Není sice jasné, kde se najednou Thovt objevil, nicméně Nut s ním hrála o jeho stříbrné světlo.Vyhrála celou dvaasedmdesátinu měsíčního svitu a okamžitě je přeměnila v pět dní, které dříve neexistovaly. V každém tomto dni kromě posledního porodila jedno dítě - Osirise, Setha, Isis a Nebthet. Od té doby má Egyptský kalendář 365 dní místo původních 360 a na měsíci je úbytek světla vidět ve formě tmavých skvrn. Ale ani manželství Nut s Gebem nedopadlo dobře. Neustále se hádali, a proto je Šu rozdělil (vložil se mezi ně - Geb - země, Šu - vzduch, Nut - obloha).

Osiris (Usir)
Bůh mrtvých a vládce podsvětí, bůh půdy, vody, slunce a vegetace, "Král bohů a lidí", "Pán věčnosti". Osiris je pravděpodobně neznámější ze všech egyptských bohů, podobně jako jeho manželka Isis je nejznámější egyptskou bohyní. Je také ze všech egyptských bohů nejpochopitelnější - je bytostí velice podobnou člověku a navíc má jako jeden z mála i vcelku jasný životopis. Byl synem Baha země Geba a bohyně nebe Nuty a měl sourozence Setha, Isis, a Nebthetu.Oženil se se svou sestrou Isis a měli spolu syna Hora. Později, když Geb zjistil, že je Osiris dobrým bohem, daroval mu vládu nad všemi zeměmi. Usir se tak stal prvním egyptským králem a založil egyptskou civilizaci. Postupně chtěl civilizovat celý svět, avšak bohužel to nestihl, neboť ho jeho bratr Seth zavraždil. Žárlil totiž na úctu, kterou mu Egypťané projevovali a záviděl mu také jeho moc. Jednoho dne proto Suteh uspořádal hostinu, na které shromáždil dvaasedmdesát svých druhů a pozval také Osirise. Tajně však nechal zhotovit truhlici přesně Osirisových rozměrů a nechal ji přinést na hostinu. Všichni obdivovali její krásu, a tak nevrhl, že ji daruje tomu, kdo se do ní přesně vejde. Všichni Sethovi druhové do ní ulehli, avšak nevešli se a proto i Osiris vstal a ulehl do ní. Na to všichni přiskočili, přitloukli víko hřebíky a spáry zalili olovem. Poté truhlici hodili do Nilu. Isis společně s Nebthetou našly a vylovily jeho tělo, avšak Seth je spatřil a tělo rozsekal na mnoho kousků a rozházel je po celém Egyptě. Isis s Nebthetou však znovu jeho tělo našly a Isis pomocí kouzel spojila všechny části jeho těla. Poté ho na chvíli oživila máváním svých křídel , takže Osiris ji ještě stihl oplodnit. Poté ho bůh mumifikace Anubis nabalzamoval a pohřbil, čímž mu byl umožněn posmrtný život. Isis pak porodila syna Hora, který nakonec dobyl zpět své dědictví po Osirisovi. Jako vládce podsvětí měl obrovskou moc, neboť mrtvých je daleko více než živých. Rozhodoval o tom, zda li se duch zemřelého dostane do podsvětní říše. Předsedal "poslednímu soudu" v "síni obou pravd", kde se zemřelý vyzpovídával ze svých hříchů. Přestože měl jako půh podsvětí mnoho práce, byl zároveň i Bohem vody a vegetace; byl nazýván "Dárce čerstvé vody", "Pán řeky", "Vládce úrodné země" a "Velký zelený". Nejlépe totiž zosobňoval skryté síly přírody, jež jsou příčinou jejího věčného koloběhu vzkříšení a umírání.

Ra (Re)
Bůh slunce a samo slunce, "Pán nebe" a "Stvořitel a vládce světa". Vzhledem k důležitosti slunce pro život na zemi byl Re jedním z nejdůležitějších bohů. Nebyl jediným bohem slunce, přesto byl považován za primárního Slunečního boha, neboť byl slunce samo. Byl také vládcem světa, a jelikož byl za svět považován hlavně Egypt, byl i vládcem Egypta. Vtěloval se do krále - král byl jeho syn i pozemská forma jeho existence. Mnozí králové si proto včleňovali Raovo jméno do svých osobních jmen (Chafre, Menkaure, Sahure, Ramesse atd.). Samozřejmě ani Ra se nevyhnul slučování s jinými bohy a i když si nakonec zachoval vlastní osobnost, z některých období známe bohy, kteří se jmenovali Ptah-Amon-Re, Re-Atum-Cherper-Harachtej. Byli k němu také přiřazováni bohové měsíce, neboť měsíc byl "Sluncem noci" a také bohyně s titulem "Sluneční oko", což byly jeho matky s dcery. Raův původ není jasný a na různých místech je vykládán různě. Podle jedné legendy byl Ra bytostně totožný s bohem Atumem, ale "byl to Atum, kdo vytvořil Raa, aby se dovršil jako Atum", podle další Ra "vzešel z Ptaha". Ve funkci "Pána nebe" plul přes den ve sluneční lodi od východu na západ a když zašel za obzor, vrátil se podzemní cestou zpět na východ, aby mohl ráno opět vyjít.

Sachmet
Bohyně války v podobě lvice nebo ženy se lví hlavou, manželka boha Ptaha Bohyň války měli v Egyptě zhruba tucet, avšak Sachmet z nich byla nejvýznamnější. Spojovala se v ní totiž nezdolná síla a nepřekonatelná kouzelná moc s krvežíznivostí. Doprovázela krále do boje v podobě posvátné kobry na jeho čelence.Chránila jej, šířila strach mezi nepřáteli, řídila let šípů, aby "prostřelovaly srdce nepřátel" a svým ohnivým dechem "spalovala údy a těla nepřátelských bojovníků". Jelikož kouzla byla podle egyptských představ součástí léčení, byla též bohyní lékařství a pro svou zálibu v krvi pomáhala hlavně při chirurgických zákrocích.

Seth (Suteh)
Bůh pouště, moře a bouří, bratr a vrah boha Osirise. Podle většiny pramenů byl "zlosynem mezi bohy" a "ztělesněním všeho zla". Ke své špatné pověsti přišel po rozšíření mýtu o Osirisově smrti, ve kterém získal pozici bratrovraha a násilníka (tento příběh je popsán v článcích o Osirisovi, Isis a Horovi). Vždy také patřil k bohům, kteří zosobňovali ničivé síly přírody a byl proto považován za nebezpečného. Postupem času ztrácel na své váženosti a podle náboženských spisů útočil po ztrátě svých chrámů na chrámy jiných bohů, a přestože byl vždy poražen, nikdy nezmizel úplně. Dožil se tak i příchodu Řeků, kteří ho totožnili se svým podsvětním obrem Tyfónem, nepřítelem boha Dia. Poté přešel i do raně křesťanského učení a pod jeho jménem se nazýval Kristův nepřítel Antikrist. Byl také velmi dlouho ochráncem egyptského krále, a to společně s Horem.

Sokar
Bůh mrtvých, uctívaný v podobě sokola nebo muže se sokolí hlavou. Sokar patří k nejstarším bohům, o kterých se nám zachovaly písemné zprávy. Podle tehdejších představ se zúčastňoval především pohřebních obřadů; pomáhal při "očišťování těla" a "otevírání úst". Po pohřbu zabezpečoval věčný odpočinek mrtvého. Dohlížel také na správný výkon prací na pohřebišti a sám vyráběl některé součásti pohřební výbavy, neboť byl umělcem (bohyně si nechávaly zhotovovat zrcadla výhradně od Sokara). I přes svou důležitost stál v pozadí za bohem Ptahem a časem s ním splynul, takže známe legendy, ve kterých se mluví o "Sokarovi-Ptahovi", nebo "Ptahovi- Sokarovi". Podobně splýval s bohem podsvětí Osirisem - známe formuli Ptah-Sokar-Usire.